|
|
Současná grafika a výtvarná výchova na základní škole
Kopicová, Jiřina ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
KOPICOVÁ, Jiřina. Současná grafika a výtvarná výchova na základní škole. Praha, 2011. 115 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Pedagogická fakul- ta. Vedoucí diplomové práce Mgr. Linda Arbanová, PhD. Teoretická studie zabývající se problematikou současné volné grafiky. Popisuje hlavní trendy, užívané materiály a techniky. Text zahrnuje komentovaný výběr českých i zahra- ničních autorů ilustrujících hlavní tendence současné grafiky. Didaktická část zahrnuje výzkumnou sondu na téma Vztah žáků ZŠ ke grafice a návrh didaktické řady, vycházející z výsledků výzkumu. Výtvarná část práce obsahuje mou vlastní tvorbu s námětem Čas přírody, zpracovanou kombinovanou technikou digitálního tisku a linorytu.
|
|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Miroslava Mayerová Název bakalářské práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století Abstrakt Práce zkoumá vývoj a význam umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece pro rozvoj společnosti ve druhé polovině 20. století. Teoretická část se zabývá sociokulturním prostředím a historickou situací před a v době vzniku skupiny, popisuje její formování a prezentuje tvorbu jednotlivých členů skupiny až do jejich druhé společné výstavy. Didaktická část přibližuje za pomoci konceptů užívaných skupinou její činnost žákům. V praktické části práce je zrealizován didaktický úkol a formou sebereflexe zhodnocena jeho realizovatelnost a přínosnost. Součástí práce jsou archivní články a zprávy o skupině 12/15.
|
|
| |
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Miroslava Mayerová Abstrakt Anotace Mayerová, Miroslava: Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989 [Diplomová práce] Praha, 2019. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. Název diplomové práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989 ABSTRAKT: Cílem diplomové práce je popsat a analyzovat pozici Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece v období po roce 1989 s důrazem na generační proměny a postmoderní zlom. V didaktické části bylo záměrem ukotvit vědomí o seskupení v žákovských myslích a na základě mezioborových vazeb zopakovat a rozšířit jejich znalosti dobových kontextů. Teoretická část práce vychází z odborné literatury historického, kunsthistorického a socio vědního charakteru. K nejpřesnějšímu dokreslení doby, atmosféry a pozice Volného seskupení 12/15 byly jako metodika použity semistrukturované a nestrukturované rozhovory se samotnými členy skupiny. Diplomová práce ukazuje, že Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece a jeho generace jsou mostem mezi 2. avantgardou a postmoderním i současným uměním, udržující kontinuitu české výtvarné scény. Didaktická a praktická část poukazuje k důležitosti mezigeneračního setkávání a živého kontaktu žákovské a tvůrčí scény. Klíčová slova postmoderna, umělecké skupiny, kresba, malba, socha, prostor,...
|
|
|
Organizační kultura Diecézní charity České Budějovice optikou svých sociálních pracovnic
BLÁHOVÁ, Lucie
Práce se zabývá organizační kulturou Diecézní charity v Českých Budějovicích, dále jen DCH ČB a to optikou sociálních pracovnic, které působí v projektech, které DCH ČB zastřešuje. V úvodní části se zrcadlí současný stav sociální práce a postavení sociálních pracovníků v postmoderní společnosti, kdy sociální pracovníci dávají raději přednost menším společenstvím, kde mohou lépe korigovat a spoluvytvářet pravidla fungování organizace a sdílet diskurz s lidmi se kterými je spojuje společná představa o tom, co je sociální práce a jak ji, co nejlépe vykonávat a kontrolovat. V návaznosti na vyplývající poznatky se blíže seznamujeme s organizační kulturou DCH ČB, která byla sestavena podle Scheinerovy modelace organizační kultury. V souvislosti s touto organizační kulturou se zamýšlíme nad možností inklinace DCH ČB k ideologickému vedení bez možnosti spoluvytváření pravidel fungování organizace a nereflektování autonomie sociálních pracovnic projektů DCH ČB, kdy je DCH ČB postavena do role Ideologického Hegemona.
|
|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Miroslava Mayerová Název bakalářské práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století Abstrakt Práce zkoumá vývoj a význam umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece pro rozvoj společnosti ve druhé polovině 20. století. Teoretická část se zabývá sociokulturním prostředím a historickou situací před a v době vzniku skupiny, popisuje její formování a prezentuje tvorbu jednotlivých členů skupiny až do jejich druhé společné výstavy. Didaktická část přibližuje za pomoci konceptů užívaných skupinou její činnost žákům. V praktické části práce je zrealizován didaktický úkol a formou sebereflexe zhodnocena jeho realizovatelnost a přínosnost. Součástí práce jsou archivní články a zprávy o skupině 12/15.
|
|
| |
|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
host ::
RSS.